Mezinárodní sdružení správ majáků(anglicky International Association of Lighthouse Authorities; celým názvem The International Association of Marine Aids to Navigation and Lighthouse Authorities, francouzsky Association Internationale de Signalisation Maritime) obvykle však jen jako IALA, je nezisková mezinárodní organizace založená v roce 1957 za účelem sběru a vydávání námořních znaleckých posudků a rad. Pro jachtaře je důležité značení bójí, majáky a jejich zvukové signály. Wikipedia
V Evropě máme IALA A. V Karibiku, USA a japonsku IALA B. Zásadní rozdíl je v prohození stran zeleného/červeného značení. Usnadnění je znát IALA A a pamatovat si pravidlo „RRR“ - Red Right Returning.
Všechny následující informace jsou platné pro IALA A není-li uv
Znaky jsou definovány za dne barvou, tvarem a vrcholovým znakem. V noci barvou a charakteristikou světla (zjednodušeně barvou a počtem záblesků).
Znaky jsou v systému IALA rozděleny do následujících pěti skupin:
Boční znaky: označují levou a pravou cestu vodní cesty (plavební dráhy).
Kardinální znaky: vyznačují, kterým kompasovým směrem od znaku leží splavná (=bezpečná) voda.
Znaky izolovaných nebezpečí: kolem takto označeného izolovaného nebezpečí omezené velikosti je splavná voda.
Znaky bezpečné vody: všude kolem těchto znaků je, jak jinak – bezpečná voda. Jsou tedy umísťovány třeba do osy plavební dráhy.
Speciální znaky: upozorňují na místa vysvětlovaná v plavebních příručkách, či na námořních mapách.
Jde o okrajové značení plavební dráhy. Ve směru do přístavu (nebo ve smětu plavební dráhy, který vyčtu z mapy) jsou na levé straně červené, válcové bóje a na právé straně zelené, kuželové bóje. Plavební dráha nemusí být vyznačena na obou stranách a de facto říká „drž se na správné straně od bóje“. Bóje mohou být číslované, čím nižší číslo, tím blíže k přistavu. Zelené bóje mají sudá čísla.
V noci:
Plavební dráha může být rozdělena na hlavní plavební dráhu a vedlejší plavební dráhu. Bóje rozdělující dráhu jsou na obrázku níže. Pomůcka může být, že převládající barva (bóje i blikajícího světla) platí pro hlavní plavební dráhu.
Pomůcky pro zapapatování: barvy navigačních světel souhlásí se značením bójí. Srdce je na levo = červená je na levo. „Rudá levice“.
Kardinální znaky („Kardinálně důležité“) obličují nějakou překážku (útes, mělčinu, vrak, ..) a značí, na které straně se nachází bezpečná voda. Tzn. západní kardinální znak značí, že můžeme na západě od něj proplout.
Pomůcky: černá barva na oznaku označuje vrchol (směr) šipky. Severní: šipky „nahoru na sever“, Jih: šipky „dolů na jih“, Západ: dvě šipky proti sobě tvoří písmeno „Z“, Východ: dvě „V“ nad sebou. Světla odpovídají hodinám, 6h (jih) je 6+1 aby se nepletlo s 9h, 12h bliká neptřetržitě.
Izolované nebezpečí podobně jako Kardinální znaky, ale nepatří do skupiny kardinálních znaků. Tento symbol je bezprostředně nad nebezpečím a je třeba se k němu nepřibližovat z žádné strany (bezpečná vzdálenost není definována a zaleží na konkretním nebezpečí, o kterém vyčtu více v mapě). Obvykle označuje nebezpečný útes.
Znak bezpečné vody se nachází obvykle na konci plavební dráhy, je tedy posledním symbolem.
Po tmě obvykle „klidné“ bíle blikání: Morse A, Iso, Occ or LFl 10s.
Speciální znak značící nebezpečí, které je čestvé, nebylo zaneseno do map, nebylo umístěno trvalé značení.
Blue 1.0s + 0.5s + Yellow 1.0s + 0.5s = 3.0s
Majáky jsou kritickým navigačním prvkem při plavbě v noci. V mapě je jednoznačně definováno jak maják svití. Platí, že ve stejné oblasti jsou od sebe majáky snadno odlišitelné.
Příklad definice majáku v mapě:
Z této definice lze vyčíst:
Existují další varianty majáku, např. výsečové, které ukazují správný směr plavby, kde je možné se pohybovat nebo naopak kde už ne. Takové majáky obvykle mají zóny, kde pokud chceme plout určitým plavebním kanálem bývá správně držet se v bílé zóně. Toto není obecné pravidlo, ale obvykle tomu tak bývá.
Dalším případěm mohou být liniové majáky, kde správný směr plavby určíme tak, že se dva majáky vzájemně překrývaji - každý z majáku má různou výšku, takže je cílem zarovnat dvě světla nad sebe.
HAT - Highest Astronomical tide - Nejvyšší příliv LAT - Lowest Astronomical tide - Nejnižší odliv MHWS - Mean High Water Spring - Průměrná výška hladiny při přílivu ve springu (skočný příliv) MSL - Mean Sea Level - Průměrná výška hladiny MLW - Mean Low Water - Průměrná výška hladiny při odlivu CD - Chart Datum - Výška použita v mapě, obvykle odvozeno od jedné z výše uvedených hodnot.
Od čeho měřeny hodnoty uvedené v mapě je nutné ověřit v mapě.
Je důležité vědět, v jaké vzdálenosti můžeme (začít) vidět určité světlo a kdy můžeme očekávat, že ho ztratíme z dohledu, zvláště když se blížíme k pevnině. Pro popis viditelnosti světel v navigaci se používá několik praktických rozsahů: Svítivost - maximální vzdálenost, na kterou může být daný světelný signál viditelný okem pozorovatele v daném čase, určená meteorologickou viditelností, která v daném čase převládá. Nezohledňuje výšku světla, výšku oka pozorovatele ani zakřivení Země. Následující přehled ukazuje, že atmosféra nesmírně ovlivňuje viditelnost světla, které jí prochází. Meteorologická tabulka optického dosahu Kód č. Meteorologická vzdálenost (m) Kód č. Meteorologická vzdálenost (NM)
Mezinárodní standardy pro popis snížené viditelnosti v předpovědích na moři jsou následující:
Jmenovitý dosah Světelný dosah při denní meteorologické viditelnosti 10 NM, což je 74% přenos. Nominální dosah je obvykle údaj používaný v oficiální dokumentaci, jako jsou námořní mapy, seznamy světel atd. Jmenovitý dosah předpokládá, že světlo je pozorováno na tmavém pozadí bez okolního osvětlení. Pokud není v mapě uveden, nahlédněte do seznamu světel. Světelný dosah je účinný jmenovitý dosah, pokud viditelnost v atmosféře není 10 NM.
Zeměpisný dosah Vychází z nadmořské výšky světla, výšky oka pozorovatele a zakřivení Země. Vyšší světlo znamená, že jeho horizont je vzdálenější, viz vzdálenost horizontu. Podobně, pokud je výška oka pozorovatele vyšší než hladina moře, je světlo vidět za tímto geografickým dosahem → dosah ponoru.
Příklad Takže světlo - posazené na 70 m vysokém útesu - s geografickým dosahem 20 NM nebude lidským okem (výška oka 2 m) detekovatelné ve vzdálenosti 6 NM, pokud:
Diagram světelného dosahu Tento diagram udává přibližný dosah, na který lze světlo v noci spatřit za meteorologické viditelnosti, která panuje v době pozorování. Diagram se čte od horního okraje s použitím jmenovitého dosahu uvedeného v námořní mapě nebo v „seznamu světel“. Čísla podél křivek představují odhadovanou meteorologickou viditelnost v době pozorování a čísla podél levého okraje rozsah svítivosti za těchto podmínek.
Příklad: uvažujme světlo o intenzitě 100 000 kandel, což odpovídá nominálnímu dosahu přibližně 20 NM. Při meteorologické viditelnosti 20 NM by světlo mohlo být viditelné na vzdálenost přibližně 32 mil (tmavě zbarvená čára, 1 šipka) a při viditelnosti 2 NM na vzdálenost přibližně 6 NM (tmavě zbarvená čára, 2 šipky); za předpokladu dostatečné výšky a výšky oka.