Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
meteorologie [19.01.2022 16:17] Jakub Machalický |
meteorologie [10.04.2022 11:03] (aktuální) Jakub Machalický |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| * V noci zemský povrch ztrácí teplo vyzařováním, | * V noci zemský povrch ztrácí teplo vyzařováním, | ||
| === Atmosférický tlak === | === Atmosférický tlak === | ||
| - | * Hydrostatický tlak působený tíhou vertikálního vzduchového sloupce, který sahá od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované hladiny) až k horní hranici atmosféry. | + | * Tlak působený tíhou vertikálního vzduchového sloupce, který sahá od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované hladiny) až k horní hranici atmosféry. |
| * V meteorologii udáváme v hPa, číselně rovno mbar. | * V meteorologii udáváme v hPa, číselně rovno mbar. | ||
| * Normální atmosférický tlak je1013,25 hPa = 1013,25 mbar. | * Normální atmosférický tlak je1013,25 hPa = 1013,25 mbar. | ||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
| Izobary, tláková níže a výše, studená, teplá a okluzní fronta | Izobary, tláková níže a výše, studená, teplá a okluzní fronta | ||
| ==== Důležité jevy ==== | ==== Důležité jevy ==== | ||
| + | === Vzduchové hmoty=== | ||
| + | * Relativně homogenní „útvary“ v troposféře (rozměry horizontálně 1000 km, vertikálně často přes celou troposféru). | ||
| + | * Malé horizontální gradienty teploty a dalších meteorologických prvků | ||
| + | * Rovněž charakteristická změna teploty, příp. dalších parametrů s výškou | ||
| + | * Jejich vlastnosti určovány podkladem, cirkulačními systémy, vertikálními pohyby | ||
| + | * Důležitou roli mají oceány díky své velké tepelné kapacitě (v zimě působí jako zdroje tepla, v létě jeho propad) i jako zdroj vlhkosti. | ||
| + | * Stabilní vzduchová hmota: | ||
| + | * Aktivně se nevytvářejí výstupné pohyby vzduchu. | ||
| + | * Často inverze. | ||
| + | * Srážky jen slabé. | ||
| + | * Sezónní rozdíly a rozdíly moře / pevnina. | ||
| + | * Často mlhy nebo nízká oblačnost, v létě nad pevninou naopak jasné počasí. | ||
| + | * Důležitý faktor – ochlazení od podkladu. | ||
| + | * Na pevnině: | ||
| + | * V létě počasí s minimální oblačností, | ||
| + | * Subsidenční inverze. | ||
| + | * Horší dohlednost. | ||
| + | * V zimě rozsáhlá vrstevnatá oblačnost (St, Sc), mlhy a nebo naopak jasné a silně mrazivé počasí (při malé vlhkosti) (jen ve studené VH). | ||
| + | * Na oceánu / moři: | ||
| + | * Advekční mlhy a vrstevnatá oblačnost. | ||
| + | * V teplejších oblastech většinou jasno. | ||
| + | * Častější v létě než v zimě. | ||
| + | * Instabilní vzduchová hmota: | ||
| + | * Hlavně odpoledne se aktivně vytvářejí výstupné pohyby vzduchu, při dostatečné vlhkosti tvorba Cu, Cb. | ||
| + | * S Cb můžou být spojeny i intenzivní přeháňky, | ||
| + | * Významný vliv podloží (ohřívání spodních vrstev vzduchu – pevnina vs. moře). | ||
| + | * V noci radiační mlhy (při velké vlhkosti). | ||
| + | * Výrazný chod teploty, rychlosti a směru větru, oblačnosti. | ||
| + | * Na pevnině: | ||
| + | * V zimě jen na pobřeží, jinak stabilní. Nevysoké Cb. | ||
| + | * V létě typický – při pronikání od SZ/Z až SV chladný, vliv ohřívání od podkladu. | ||
| + | * Při proudění od JZ až JV teplý, pro instabilitu nutný ohřev od podkladu, bouřky z tepla, někdy i noční bouřky. | ||
| + | * Na oceánu / moři: | ||
| + | * V zimě při proudění z chladnějších moří do teplejších vod, Cu/Cb se často tvoří v noci, kdy je i silnější vítr než ve dne. | ||
| + | * V případě teplé VH v zimě se často Cb slévají -> trvalé srážky. | ||
| + | * V teplé polovině roku nad mořem zpravidla méně vertikálně mohutné Cb než nad pevninou. | ||
| + | |||
| + | === Níže / Výše === | ||
| + | |||
| + | [[Vznik a vývoj cyklony|Vznik a vývoj cyklóny]] | ||
| + | |||
| * Tlaková níže | * Tlaková níže | ||
| + | * Vzdušný vír | ||
| + | * Průměr ve stovkách až cca tisic NM | ||
| + | * Aktivní pohyb | ||
| + | * Nasává vzduch | ||
| + | * Na severní polokouly vždy rotace proti směru hodinových ručiček (na jižní obráceně) | ||
| + | * Směr větru = tečna k izobaře | ||
| + | * Nebepečn kvadrant Severozápad (pohyb cyklony + pohyb větru vtahování do středu) - JV | ||
| + | * [[https:// | ||
| * Tlaková výše | * Tlaková výše | ||
| + | * Vzdušný vír | ||
| + | * Mnohem menší než níže | ||
| + | * Pomalý pohyb, často stojí | ||
| + | * Vzduch vyfukuje | ||
| + | * Na severní polokouly vždy rotace po směru hodinových ručiček (na jižní obráceně) | ||
| + | * Směr větru = Mezi středem a první izobarou kolmo ze středu, ke každé další izobaře lom o 45° ve směru rotace | ||
| + | * Nebezpečný kvadrant Východní - tvoří se bouřky | ||
| + | * [[https:// | ||
| + | |||
| + | |||
| + | {{:: | ||
| + | |||
| + | {{:: | ||
| + | |||
| + | === Fronty === | ||
| + | * Frontální systém | ||
| + | * Zóna = Rozhraní mezi teplým a studeným vzduchem | ||
| + | * Čára = Průnik frontální zóny se zvolenou rovinou (obvykle zemským povrchem) | ||
| + | * Fronta = zóna + čára | ||
| + | * Teplý sektor – oblast mezi teplou a studenou frontou. | ||
| + | * Okluzní bod – místo styku teplé, studené a okluzní fronty (často nejintenzivnější srážky) | ||
| + | * [[https:// | ||
| + | |||
| * Studená fronta | * Studená fronta | ||
| + | * Studenější vzduch se podsouvá na místo teplejší masy vzduchu. | ||
| + | * Velmi špatné počasí na rozhraní fronty, špatné počasí za frontou | ||
| + | * Zpravidla ochlazení. | ||
| + | * Vzestup tlaku za frontou. | ||
| + | * Změna větru, často nárazy. Významný vliv denní doby. | ||
| + | * Značná proměnlivost počasí. | ||
| + | * Přeháňky, | ||
| + | * [[https:// | ||
| * Teplá fronta | * Teplá fronta | ||
| + | * Teplejší vzduch se nadsouvá na masu studenějšího vzduchu. | ||
| + | * Špatné počasí před frontou a na rozhraní. Hezké počasí za frontou. | ||
| + | * Srážky trvalé. | ||
| + | * Přináší (zpravidla) oteplení. | ||
| + | * Dále pokles tlaku před frontou, na čáře fronty změna větru. | ||
| + | * [[https:// | ||
| * Okluzní fronta | * Okluzní fronta | ||
| - | === Mraky === | + | * Vznikne jakmile studentá fronta " |
| + | * Projevy počasí spíše jako studená fronta, ale výrazně slabší. | ||
| + | * Teplá a studená okluze. | ||
| + | * Okluze také vlivem stáčení a protažení kolem středu cyklóny než „dohoněním“. | ||
| + | * Převažuje vrstevnatá oblačnost. | ||
| + | * Vliv denního chodu na rozvoj Cb. | ||
| + | * [[https:// | ||
| + | * Čára instability | ||
| + | * Čelo lineárně či do oblouku uspořádaného nefrontálního pásu zesílené tvorby konvektivní oblačnosti (Cu či Cb) | ||
| + | * Může se vyskytovat před studenou frontou ve vzdálenosti až několika set km. | ||
| + | * Silná forma čáry instability | ||
| - | === Vítr === | + | Konkrétní podoba počasí na frontách závisí na vlhkosti |
| - | * [[https:// | + | |
| - | * [[https:// | + | |
| - | == Beufortova stupnice - česká jachtařská definice == | + | |
| - | 0 Bft - plachty splihle visí a kouř z dýmky stoupá vertikálně. Mořská hladina | + | |
| - | 1 Bft - mírný vánek čeří hladinu, kouř z dýmky je unášen téměř horizontálně. Plachty drží tvar, jachta pomalu pluje. | + | === Bouřky === |
| + | * Bouře | ||
| + | * Rozvíjí se z pouhe níže přes tropickou bouři až po hurikán. | ||
| + | * Vývoj a varování relativně dlouho dopředu (větší počet dnů), nelze přesně odhadnout směr pohybu. | ||
| + | * Ve středomoří vzniká Medikán (výjimečně), s globálním oteplováním bude čím dál častější. | ||
| + | * Pro jachtaře velmi nebezpečné, | ||
| + | * " | ||
| + | * Vznikají a zaníkají během hodin, jednoho dne | ||
| + | * Mimo frontální systémy lokální a těžko předvídatelné | ||
| + | * Přes den bouřku vidím a často se jí dokážu vyhnout a i kdyby ne, obvykle nejde o velké drama - nutná příprava! | ||
| + | * Nebezpečí v noci, zejména na kotvě. | ||
| + | * Krom deště a blesků jde zejména o náhle zesílení větru a prudké poryvy. | ||
| - | 2 Bft - na tváři cítíme slabý vítr. Listy na pobřežních stromech se pohybují. Jachta pluje v mírném náklonu | + | == Vlhkost vzduchu, kondenzace v atmosféře == |
| + | * Základní meteorologický prvek popisující množství vodní páry ve vzduchu. | ||
| + | * Lze ji vyjádřit řadou charakteristik. | ||
| + | * Nejběžnější charakteristiky jsou relativní a absolutní vlhkost, teplota rosného bodu, dílčí (parciální) tlak vodní páry a měrná vlhkost vzduchu. | ||
| + | * Absolutní vlhkost = hmotnost vodní páry v jednotce objemu (v kg/m3) | ||
| + | * Napětí (tlak) vodních par e = parciální neboli dílčí tlak vodních par, v hPa nebo v milibarech. Napětí (tlak) nasycení E – nejvyšší možný obsah vodní páry ve vzduchu za dané teploty. | ||
| + | * Relativní (poměrná) vlhkost vzduchu = v procentech vyjádřený poměr skutečné absolutní vlhkosti k maximální absolutní vlhkosti za dané teploty | ||
| + | * Měrná vlhkost vzduchu = hmotnost vodní páry v jednotkové hmotnosti vzduchu. | ||
| + | * Teplota rosného bodu = pára právě přítomná ve vzduchu stala nasycenou při nezměněném atmosférickém tlaku. Při dalším poklesu teploty tvorba produktů kondenzace. | ||
| + | * Kondenzace vodní páry v atmosféře prakticky vždy při 100 % relativní vlhkosti. | ||
| + | * Kondenzace a sublimace | ||
| + | * Kondenzace a sublimace v atmosféře: Oblaky, Mlha, Srážky (kapalné/ | ||
| + | * Oblak = soubor obrovského počtu kondenzačních produktů vodní páry (vodních kapiček nebo ledových částic) | ||
| + | * Vzhledu (morfologie) – druhy, tvary, odrůdy | ||
| + | * Vzniku a vývoje – genetická klasifikace oblaků | ||
| + | * Výšky – oblaky vysokého patra (nad 5 km), středního patra (2–5km) a nízkého patra (do 2 km nad zemí). | ||
| + | * Složení – vodní, ledové a smíšené. | ||
| - | 3 Bft - vítr je mírný za stálého pohybu větviček stromů. Jachta pluje rychle v náklonu a pravidelné modelované viny narážení do jejího trupu. | + | [[https:// |
| - | 4 Bft - dobrý, ještě mírný vítr. Nejvhodnější pro plavbu jachet. Na hřbetech vin se tvoří běl. | + | === Mraky === |
| - | 5 Bft - začátek silného větru. Jachta je ve velkém náklonu. Někdy již potřebuje zmenšit plochu plachet (refován1). Moře šumí a na vinách se tvoří husté bílé hřívy. | + | {{:: |
| - | 6 Bft - v tomto silném | + | * Cirrus |
| + | * Jednotlivé, | ||
| + | * Ve tvaru vláken, či jejich svazků a shluků. | ||
| + | * Z ledových krystalků a objevuje se obvykle ve výškách nad 5 km. | ||
| + | * Cirrostratus (Cs) | ||
| + | * Jemný, bílý, souvislý oblačný závoj. | ||
| + | * Obrysy Slunce a Měsíce se oblakem druhu Cs nerozplývají. | ||
| + | * Stíny předmětů ozářených Sluncem nemizí. | ||
| + | * Často vznikají [[https:// | ||
| + | * Cirrocumulus (Cc) | ||
| + | * Jednotlivé bílé oblačné vločky nebo drobné chomáčky bez stínů, které bývají uspořádány do řad či skupin nebo na způsob vlnek. | ||
| + | * Většinou z ledových krystalků. | ||
| + | * Obvykle nad 5 km. | ||
| + | * Altocumulus (Ac) | ||
| + | * Jednotlivé skupiny nebo vrstva z větších oslnivě bílých až tmavošedých, | ||
| + | * Často | ||
| + | * Někdy je částečně průsvitný, | ||
| + | * Okraje [[http:// | ||
| + | * Hlavně z vodních kapiček. | ||
| + | * Altostratus (As) | ||
| + | * Vláknitá nebo pruhovaná či beztvará oblačná vrstva podobná závoji. | ||
| + | * Někdy je světle šedý s patrným Sluncem, jindy tmavě šedý. | ||
| + | * Může být oblakem smíšeným. | ||
| + | * Někdy slabé srážky v podobě drobného deště či sněžení. | ||
| + | * Nimbostratus (Ns) | ||
| + | * Má vzhled beztvárné úplně | ||
| + | * Smíšeným | ||
| + | * Obvykle v něm nelze určit nějaké opticky význačné místo. | ||
| + | * Vertikálně mohutný. | ||
| + | * Stratocumulus (Sc) | ||
| + | * Tvoří vrstvu, případně jednotlivá pole poměrně hrubých, světlých | ||
| + | * Nemá ostré okraje. | ||
| + | * Základna bývá do 2 km nad zemí. | ||
| + | * Stratus (St) | ||
| + | * Celkem stejnoměrná jednotvárně šedá oblačná vrstva bez určitých obrysů. | ||
| + | * Mívá světlejší a tmavší místa. | ||
| + | * Nebývá vertikálně mohutný a je složen z vodních kapiček. | ||
| + | * Výjimečně srážky, obyčejně ve tvaru mrholení. | ||
| + | * Cumulus (Cu) | ||
| + | * Dosti husté oblaky ploché nebo vyvinuté do výšky ve tvaru věží, mají horizontální základnu a kopulovitý vrchol. | ||
| + | * Osvíceny Sluncem jsou z boku oslnivě bílé. | ||
| + | * Vzniká [[https:// | ||
| + | * Cumulus (Cu) | ||
| + | * Dosti husté oblaky ploché nebo vyvinuté do výšky ve tvaru věží, mají horizontální základnu a kopulovitý vrchol. | ||
| + | * Osvíceny Sluncem jsou zboku oslnivě bílé. | ||
| + | * Vzniká [[https:// | ||
| + | * Cumulus (Cu) | ||
| + | * Dosti husté oblaky ploché nebo vyvinuté do výšky ve tvaru věží, mají horizontální základnu a kopulovitý vrchol. | ||
| + | * Osvíceny Sluncem jsou z boku oslnivě bílé. | ||
| + | * Vzniká [[https:// | ||
| + | * Cumulonimbus (Cb) | ||
| + | * Bílé až tmavošedé hmoty oblaků velmi vyvinuté do výšky. | ||
| + | * Horní části vyvinutého Cb často výrazné vláknité tvary, často v podobě kovadliny. | ||
| + | * Smíšeným oblakem. | ||
| + | * Často přívalové srážky, kroupy, **bouřky** | ||
| - | 7 Bft - velmi silný a prudký vítr by nevhodné zarefovanou jachtu mohl poškodit. Mořská pěna se ukládá viněním do bílých pásů. Hvízdání v lanoví nepřestává. | + | Znalost oblaků je zásadní pro určení pravděpodobného vývoje |
| + | === Mlha === | ||
| + | * Zakalení spodních vrstev atmosféry přímo nad zemským povrchem produkty kondenzace vodní páry, tj. vodními kapičkami nebo ledovými částečkami. | ||
| + | * Dohlednost je menší než 1 km. | ||
| + | * Má bělavé zabarvení, v průmyslových oblastech však mívá špinavě našedlý nebo nažloutlý až nahnědlý nádech. | ||
| + | * Tvořena velmi jemnými vodními kapičkami o průměru 0,005 až 0,05 mm (i přechlazenými), | ||
| + | * Všeobecné podmínky pro vznik mlhy jsou následující: | ||
| + | * dostatečná absolutní vlhkost, | ||
| + | * relativní vlhkost 100 %, | ||
| + | * nepříliš velká rychlost větru, | ||
| + | * stabilní zvrstvení atmosféry. | ||
| + | * Mezi mlhou a oblakem nemusí být v podstatě žádný rozdíl, pokud se týká jejich mikrostrukturálních vlastností. | ||
| + | * Nahromadění kondenzačních produktů při zemi označujeme jako mlhu, nad zemí ve výšce jako oblak. | ||
| + | * Druhy mlhy: | ||
| + | * Advekční (buď při advekci teplého vzduchu na studený povrch nebo ři advekci studeného vzduchu nad teplý vodní povrch). | ||
| + | * Radiační (přízemní a vysoká) | ||
| + | * Advekčně-radiační (maritimní/ | ||
| + | * Frontální | ||
| - | 8 Bft - ve vysokých vinách, které | + | ** Advekční mlha** |
| + | Advekční mlha vznikne tehdy, když se teplý vlhký vzduch přemístí nad studené zemské podloží. Při tomto přesunu se totiž teplý vzduch od studeného povrchu začne ochlazovat a pokud se ochladí až na teplotu rosného bodu nebo pod ni, dojde ke kondenzaci a vznikne mlha. Tento typ mlhy se vyskytuje hlavně na podzim a v zimě, kdy se nad chladnější pevninu přesouvají teplé a vlhké vzduchové hmoty od oceánu. Advekční mlha může být ve vertikálním směru vysoká i přes několik set metrů a zaniká hlavně díky změně synoptické situace. Pokud je během vzniku mlhy proudění u země příliš silné, může | ||
| - | 9 Bft - silná bouře, ve které již jachta pluje na pevném bouřkovém oplachtění. Hučící vichr strhává částečky vody a unáší je vzduchem. Zalamující se viny buší do jachty a zalévají palubu. | + | Speciálními případy advekční mlhy je mlha pobřežní |
| - | 10 Bft - velmi silná bouře, ve které vichhce „staví' | + | **Radiační mlha** |
| + | Radiační mlha vzniká jako důsledek radiačního ochlazování zemského povrchu. Od chladnějšího povrchu se pak ochladí i vzduch v hladinách přímo u země a pokud jeho teplota klesne na teplotu rosného bodu nebo pod ni, vznikne mlha. Aby mohla vzniknout radiační mlha, nesmí foukat příliš silný vítr, protože ten by ochlazující se vzduch opět promíchal se vzduchem teplejším a mlha by se tak neobjevila. Radiační mlha vzniká | ||
| - | 11 Bft - bouře se mění v uragán. Na pevnině padají k zemi vyvrácené stromy. Jachta je zmítána obrovskými vinami, které ji celou občas překrývají a buší do ní svými údery. Tento stav ohroženi zvládne většinou jen perfektně připravená jachta. Posádka se stává pouhými diváky. | + | [[https:// |
| - | 12 Bft — tento mohutný uragán ničí na pevnině stavby. Nestvůrně zviněné moře hučí, kvílí a jekot v lanoví dokresluje zoufalou situaci v kajutě uvězněné posádky. V těchto chvílích je každý člověk sám se svými myšlenkami. Věřící se modlí a nevěřící si zoufale přeji, aby mohli věřit. ,,Obrazy` vzpomínek se míhají v mysli a člověk hodnotí svůj život. Slibuje si, že až tahle bouře skončí, stane se lepším. Jachta se divoce převrací | + | === Déšť === |
| + | * Částice vzniklé následkem kondenzace vodní páry v ovzduší a vyskytující se v kapalné nebo pevné fázi v atmosféře, | ||
| + | * Srážky padající (někdy též vertikální): | ||
| + | * Srážky usazené (někdy též horizontální): | ||
| + | * Množství typicky v mm (= l/m2), za různá období (den, hodinu, 6 -12h, ale i minutové intenzity). | ||
| + | * Trvalé srážky | ||
| + | * Konvektivní (konvekční) a stratiformní (vrstevnaté) srážky. | ||
| + | * Srážky frontální a nefrontální. | ||
| - | === Vlny === | + | === Vítr === |
| - | [[https:// | + | Proudění vzduchu nad omezeným územím. Ovlivněné lokálními klimatickými faktory a podmíněné nehomogenitou zemského povrchu (pobřeží). |
| - | === Lokální | + | * [[https:// |
| + | * [[https:// | ||
| + | == Beufortova stupnice - česká jachtařská definice | ||
| + | * 0 Bft - plachty splihle visí a kouř z dýmky stoupá vertikálně. Mořská hladina (bez „mrtvých" | ||
| + | * 1 Bft - mírný vánek čeří hladinu, kouř z dýmky je unášen téměř horizontálně. Plachty drží tvar, jachta pomalu pluje. | ||
| + | * 2 Bft - na tváři cítíme slabý vítr. Listy na pobřežních stromech se pohybují. Jachta pluje v mírném náklonu a přídí rozráží drobné vlnky. | ||
| + | * 3 Bft - vítr je mírný za stálého pohybu větviček stromů. Jachta pluje rychle v náklonu a pravidelné modelované vlny narážení do jejího trupu. | ||
| + | * 4 Bft - dobrý, ještě mírný vítr. Nejvhodnější pro plavbu jachet. Na hřbetech vln se tvoří běl. | ||
| + | * 5 Bft - začátek silného větru. Jachta je ve velkém náklonu. Někdy již potřebuje zmenšit plochu plachet (refování). Moře šumí a na vlnách se tvoří husté bílé hřívy. | ||
| + | * 6 Bft - v tomto silném větru je moře bílé hřívnami vln a začínají tu a tam hvízdavě znít lana. Zarefovaná jachta je zmítána v náklonech. | ||
| + | * 7 Bft - velmi silný a prudký vítr by nevhodné zarefovanou jachtu mohl poškodit. Mořská pěna se ukládá vlněním do bílých pásů. Hvízdání v lanoví nepřestává. | ||
| + | * 8 Bft - ve vysokých vinách, které se občas zalamují, je slyšet hukot rozbouřeného větru. Jachta je maximálně zarefovaná a pohybuje se v náklonech po „svazích" | ||
| + | * 9 Bft - silná | ||
| + | * 10 Bft - velmi silná bouře, ve které vichřice „staví' | ||
| + | * 11 Bft - bouře se mění v uragán. Na pevnině padají k zemi vyvrácené stromy. Jachta je zmítána obrovskými vlnami, které ji celou občas překrývají a buší do ní svými údery. Tento stav ohroženi zvládne většinou jen perfektně připravená jachta. Posádka se stává pouhými diváky. | ||
| + | * 12 Bft — tento mohutný uragán ničí na pevnině stavby. Nestvůrně zvlněné moře hučí, kvílí a jekot v lanoví dokresluje zoufalou situaci v kajutě uvězněné posádky. V těchto chvílích je každý člověk sám se svými myšlenkami. Věřící se modlí a nevěřící si zoufale přeji, aby mohli věřit. " | ||
| + | === Bríza === | ||
| + | == Denní / Mořská == | ||
| + | Během dne z moře na pevninu. V zimě jen v subtropech a tropech.Baltu do 20-30 km, v tropech až 100 km, chorvatsko až kolem poledne. | ||
| - | === Vliv pobřeží === | + | {{:: |
| + | == Noční / Pevninská | ||
| + | V noci z pevniny na moře, je slabší a méně stabilní než mořská bríza. Zasahuje maximálně 10-15 km nad moře. Pozor na kotvě. | ||
| - | === Bríza === | + | {{:: |
| + | == Důležité větry ve středomoří == | ||
| + | * Bóra (Chorvatsko) - silný, studený a nárazovitý padavý vítr podmíněný orografií (nejen v pobřežních oblastech) | ||
| + | * Jugo (Chorvatsko) - teplý a vlhký JZ vítr vanoucího z Jaderského moře směrem do jugoslávského vnitrozemí (až do Bělehradu). Jde o proudění tropického vzduchu, připomínající vlhké scirocco. | ||
| + | * Scirocco - teplý J či JV vítr, vanoucí ze Sahary nad Sicílii a jižní Itálii. V širším smyslu vítr ze Sahary nebo arabských pouští do Středozemí. Původně suchý a prašný vítr, nad mořem se zvlhčuje, při dalším postupu na sever přináší mlhu a déšť (tzv. vlhký scirocco) | ||
| + | * Mistral (Francie, Itálie, Baléary) - silný, chladný, nárazovitý a suchý S až SV vítr vanoucí v údolí Rhóny (tryskový efekt údolí). Má charakter bóry. Nejčastěji v prosinci, lednu a červnu. Často při vývoji cyklony nad Tyrhénským mořem nebo Janovským zálivem. Rychlost v oblasti Marseille dosahuje 80 až 130 km/h. | ||
| + | * Meltemi / Etézie (Egejšké moře) - S až SZ větry, | ||
| + | === Vlny === | ||
| + | * Vlny vnikají vlivem nejčastěji vlivem větru a případně proudů (méně často sesuv půdy, sejsmická aktivita, ledovce, | ||
| + | * Vlna vznike protním rozčeřením hladiny do kterého se následně opře vítr a se silou větru roste výška vlny. | ||
| + | * Teoreticky kdyby vodní hladina byla vždy jen zrcadlově hladká, tak by vlna nemohl vzniknout. | ||
| + | * Vlna pro svůj růst potřebuj prosto pro růst - stejný vítr fouká před ostrovem i za ostrovem, ale za ostrovem musí vznikat vlny "od začátku" | ||
| + | * Krom výšky vlny je důležitý aspekt i perioda vlny. Dlouhé oceánské vlny jsou výrazně příjemnější než " | ||
| + | * Vnímání vln je často značně subjektivní. Vlnám je třeba přízpůsobit směr / způsob plavby. Plachetnice je výrazně stabilnější na vlnách na plachty než s motorem. | ||
| + | * Charakteristická výška vln je průměrná výška nejvyšší třetiny vln. (Signifikántní výška vlny) | ||
| - | === Ostatní charakteristiky === | + | [[https:// |
| + | [[https:// | ||
| + | == Zalamující se vlny == | ||
| + | Skutečné nebezpečí pro jachty jsou zalamující se vlny. K zalamování vln může docházet vlivem mimořádně silného větru na otevřeném moři. Dále v místech, kde klesá hloubka moře, příkladem je pobřežní šelf v Biskajském zálivu, nebo tehdy, pokud proti směru vlnění teče proud. To je časté v místech silných přílivových proudů a dále v místech oceánských proudů. Například Golfský proud na západě Atlantiku při severním větru, nebo dobře známou lokalitou je pobřeží u Jihoafrické republiky, kde teče silný severovýchodní proud Agulhas a proti němu vanou silné západní až jihozápadní větry. Pro překlopení jachty je potřeba zalamující se vlna z boku lodi o velikosti 1/3 délky lodi (= pro zjednodušení šířce jednotrupé plachetnice). | ||
| + | == Zmatené moře == | ||
| + | Jde o stav moře, když vlny přichází z několika různým směrů. Dochází k tomu při působení sil z různých směru (vítr z jedné strany a proud z druhé) nebo třeba i když se změní počasí a příjdou vlny ze směru větru který foukal před hodinou a již se vytvořili vlny z větru, který fouká aktuálně. Plavba ve zmateném moři je nepříjemná a může být i nebezpečná. | ||
| + | === Vliv pobřeží na vítr / vlny=== | ||
| + | Členitost terénu pobřeží zásadně ovlivňuje proudětí větru. | ||
| + | * Za vysokým teréném vzniká větrný stín. (v těsné blízkosti úplav). [[https:// | ||
| + | * Před vysokým a strmým teréném vzniká úplav. | ||
| + | * Ve zužujícím se prostoru vzniká " | ||
| ==== Zdroje informací ==== | ==== Zdroje informací ==== | ||
| + | * Synoptická mapa (obecněji povětrnostní mapa). | ||
| + | * Předpovědi národních povětrnostních služeb. | ||
| + | * Aplikace (webová, mobilní). | ||
| + | * Sledování stavu a vývoje počasí. | ||
| + | |||
| + | |||
| === Předpovědní modely a elektronické zdroje === | === Předpovědní modely a elektronické zdroje === | ||
| + | Pro předpověď počasí se nejčastěji využivají numerické modely, které jsou dále zpřesňovaný statistkou. Vznikem modelů se netřeba zaobírat, ale důležité je chápat rozdíly mezi nimi a umět s nimi pracovat. | ||
| + | [[https:// | ||
| + | |||
| + | Modely se od sebe liší rozlišením (tj. do jak velkých územních celků, např. čtverečků, | ||
| + | Nezáleží přímo na aplikaci, která je využita k zobrazení počasí, předpovědi, | ||
| + | Nejčastější modely jsou ECMWF, GFS. | ||
| + | Porovnání modelů je možné udělat velmi elegantní v aplikaci Windy. | ||
| + | |||
| + | Opatrný námořník se řídí pravidlem, že vždy počítá s nejhorší možnou předpovědí a rád se nechá překvapit. | ||
| + | |||
| === Vysílačka === | === Vysílačka === | ||
| + | Pravděpodobně ve všech civilizovaných příbřežních oblastech se vysílá aktuální, lokální předpověď vysílačkou. Čas a kanál je potřeba zjistit z Water Pilotu, v marině, na místním úřadě nebo třeba na internetu předem. | ||
| + | Příklad vysílání pro Chorvatsko: | ||
| + | COAST RADIO STATION VHF CHANNELS VHF BROADCAST SCHEDULE (UTC) | ||
| + | CRS Rijeka Radio Ch 04, Ch 19, Ch 20, Ch 23, Ch 24, Ch 81, Ch 85 05:30 / 12:30 / 19:30 / 00:30 | ||
| + | CRS Split Radio Ch 07, Ch 21, Ch 23, Ch 28, Ch 81, Ch 84 05:45 / 12:45 / 19:45 / 00:45 | ||
| + | CRS Dubrovnik Radio Ch 04, Ch 07, Ch 28, Ch 85 06:20 / 13:20 / 20:20 / 01:20 | ||
| + | |||
| === Domorodci === | === Domorodci === | ||
| + | Často neexistuje lepší předpověď, | ||
| === Čtení meteomapy === | === Čtení meteomapy === | ||
| + | * Může a často má jinou než merkátorovu projekci | ||
| + | * Níže, výše, fronty | ||
| + | * Tlakový gradient, vítr | ||
| ==== Analýza počasí pro plavbu a kotvení ==== | ==== Analýza počasí pro plavbu a kotvení ==== | ||
| + | Neexistuje univerzální postup pro zhodnocení vývoje počasí v každé oblasti. Je třeba postupovat v závilosti na dostupných informací. | ||
| + | Výňatek zásad a doporučení: | ||
| + | * Řeším situaci co je teď, co bude v následujících hodinách, následující noc i co následující dny | ||
| + | * Každá plavba se podřizuje počasí | ||
| + | * Nevěřím jedinému zdroji | ||
| + | * Nevybírám si co chci vidět a to považuju za důvěryhodné. Za správné považuju to, co je dle nejhorší předpovědi může nastat. | ||
| + | * Před plavbou už nejméně dny (nebo i týden) sledují vývoj počasí | ||
| + | * Dopředu zjistim zdroje počasí pro celou oblast plavby a připravím plán B pro případ výpadků elektroniky | ||
| + | * Na každou trasu, na každý přístav, na každou zátoku vždy mám plán B (a raději i C) | ||
| + | * Počasí řeším nejprve globálně (níže, výše,..) a pak lokálně (lokální bouřky, vítr v závislosti na tvaru pobřeží..) | ||
| + | * Počasí ve kterém popluji (a ve kterém už ne) určuje nejméně odolný člen posádky (kapitán většinou vydrží hodně, ostatní na tom nemusí být stejně!) | ||
| + | * Předpověď sleduji nejméně 1x denně, raději častěji | ||
| + | * Pro výběr kotviště nevybírám jen dle orientace a tvaru zátoky, ale pokud to jde, získám zkušenosti jiných | ||
| + | * Před plavbou jsem důkladně přečetl Water pilot a rozumím vzorům počasí v oblasti, kde popluju | ||
| + | === Odkazy === | ||
| + | |||
| + | [[https:// | ||
| + | |||
| + | [[https:// | ||
| + | |||
| + | [[https:// | ||
| + | |||
| + | [[https:// | ||
| + | |||
| + | [[https:// | ||
| + | |||
| + | [[https:// | ||
| + | |||