Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- meteorologie [29.01.2022 14:05]
Jakub Machalický
+++ meteorologie [10.04.2022 11:03] (aktuální)
Jakub Machalický
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
   * V noci zemský povrch ztrácí teplo vyzařováním, stává se chladnějším než vzduch, který se postupně ochlazuje
 === Atmosférický tlak ===
-  * Hydrostatický tlak působený tíhou vertikálního vzduchového sloupce, který sahá od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované hladiny) až k horní hranici atmosféry.
+  * Tlak působený tíhou vertikálního vzduchového sloupce, který sahá od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované hladiny) až k horní hranici atmosféry.
   * V meteorologii udáváme v hPa, číselně rovno mbar.
   * Normální atmosférický tlak je1013,25 hPa = 1013,25 mbar.
@@ Řádek 87: / Řádek 87: @@
 === Níže / Výše ===
+[[Vznik a vývoj cyklony|Vznik a vývoj cyklóny]]
   * Tlaková níže
@@ Řádek 263: / Řádek 265: @@
     * Advekčně-radiační (maritimní/přímořská)
     * Frontální
+** Advekční mlha**
+Advekční mlha vznikne tehdy, když se teplý vlhký vzduch přemístí nad studené zemské podloží. Při tomto přesunu se totiž teplý vzduch od studeného povrchu začne ochlazovat a pokud se ochladí až na teplotu rosného bodu nebo pod ni, dojde ke kondenzaci a vznikne mlha. Tento typ mlhy se vyskytuje hlavně na podzim a v zimě, kdy se nad chladnější pevninu přesouvají teplé a vlhké vzduchové hmoty od oceánu. Advekční mlha může být ve vertikálním směru vysoká i přes několik set metrů a zaniká hlavně díky změně synoptické situace. Pokud je během vzniku mlhy proudění u země příliš silné, může se mlha od povrchu odtrhnout a vznikne oblak typu stratus.
+Speciálními případy advekční mlhy je mlha pobřežní vznikající nad pevninou v přímořských oblastech, a advekční mořská mlha, která vzniká při přesunu vzduchu z teplejšího vodního povrchu nad chladnější.
+**Radiační mlha**
+Radiační mlha vzniká jako důsledek radiačního ochlazování zemského povrchu. Od chladnějšího povrchu se pak ochladí i vzduch v hladinách přímo u země a pokud jeho teplota klesne na teplotu rosného bodu nebo pod ni, vznikne mlha. Aby mohla vzniknout radiační mlha, nesmí foukat příliš silný vítr, protože ten by ochlazující se vzduch opět promíchal se vzduchem teplejším a mlha by se tak neobjevila. Radiační mlha vzniká většinou v druhé polovině noci, kdy se již vzduch díky vyzařování zemského povrchu dost ochladil, a rozpouští se po východu Slunce, i když v zimě může vydržet klidně celý den.
+[[https://www.meteopress.cz/vysvetleni/jake-existuji-druhy-mlh/|Více o mlze]]
 === Déšť ===
@@ Řádek 308: / Řádek 320: @@
   * Mistral (Francie, Itálie, Baléary) - silný, chladný, nárazovitý a suchý S až SV vítr vanoucí v údolí Rhóny (tryskový efekt údolí). Má charakter bóry. Nejčastěji v prosinci, lednu a červnu. Často při vývoji cyklony nad Tyrhénským mořem nebo Janovským zálivem. Rychlost v oblasti Marseille dosahuje 80 až 130 km/h.
   * Meltemi / Etézie (Egejšké moře) - S až SZ větry,  Vanou s přestávkami od dubna do října, podmíněny výskytem termické cyklony nad silně přehřátou Přední Asií, převážně jasné, suché a poměrně chladné počasí.
 === Vlny ===
+  * Vlny vnikají vlivem nejčastěji vlivem větru a případně proudů (méně často sesuv půdy, sejsmická aktivita, ledovce,..).
+  * Vlna vznike protním rozčeřením hladiny do kterého se následně opře vítr a se silou větru roste výška vlny.
+  * Teoreticky kdyby vodní hladina byla vždy jen zrcadlově hladká, tak by vlna nemohl vzniknout.
+  * Vlna pro svůj růst potřebuj prosto pro růst - stejný vítr fouká před ostrovem i za ostrovem, ale za ostrovem musí vznikat vlny "od začátku" a potřebují prostor pro růst.
+  * Krom výšky vlny je důležitý aspekt i perioda vlny. Dlouhé oceánské vlny jsou výrazně příjemnější než "česrtvé" vlny u pobřeží.
+  * Vnímání vln je často značně subjektivní. Vlnám je třeba přízpůsobit směr / způsob plavby. Plachetnice je výrazně stabilnější na vlnách na plachty než s motorem.
+  * Charakteristická výška vln je průměrná výška nejvyšší třetiny vln. (Signifikántní výška vlny)
+[[https://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A1_vlna|O vlnách na Wikipedii]]
 [[https://en.wikipedia.org/wiki/Douglas_sea_scale|Douglasova stupnice]]
 == Zalamující se vlny ==
+Skutečné nebezpečí pro jachty jsou zalamující se vlny. K zalamování vln může docházet vlivem mimořádně silného větru na otevřeném moři. Dále v místech, kde klesá hloubka moře, příkladem je pobřežní šelf v Biskajském zálivu, nebo tehdy, pokud proti směru vlnění teče proud. To je časté v místech silných přílivových proudů a dále v místech oceánských proudů. Například Golfský proud na západě Atlantiku při severním větru, nebo dobře známou lokalitou je pobřeží u Jihoafrické republiky, kde teče silný severovýchodní proud Agulhas a proti němu vanou silné západní až jihozápadní větry. Pro překlopení jachty je potřeba zalamující se vlna z boku lodi o velikosti 1/3 délky lodi (= pro zjednodušení šířce jednotrupé plachetnice).
 == Zmatené moře ==
+Jde o stav moře, když vlny přichází z několika různým směrů. Dochází k tomu při působení sil z různých směru (vítr z jedné strany a proud z druhé) nebo třeba i když se změní počasí a příjdou vlny ze směru větru který foukal před hodinou a již se vytvořili vlny z větru, který fouká aktuálně. Plavba ve zmateném moři je nepříjemná a může být i nebezpečná.
 === Vliv pobřeží na vítr / vlny===
+Členitost terénu pobřeží zásadně ovlivňuje proudětí větru.
+  * Za vysokým teréném vzniká větrný stín. (v těsné blízkosti úplav). [[https://lodninoviny.cz/Cruising/vite-co-je-toto|Karmanovy víry]]
+  * Před vysokým a strmým teréném vzniká úplav.
+  * Ve zužujícím se prostoru vzniká "tryska" - pokud je vítr tereném sveden z šírokého prostoru na užší prostor, musí být nutně rychlost proudění o to vyšší. Nejčastěji mezi dvěma ostrovy, kopci.
+==== Zdroje informací ====
-=== Ostatní charakteristiky ===
+  * Synoptická mapa (obecněji povětrnostní mapa).
+  * Předpovědi národních povětrnostních služeb.
+  * Aplikace (webová, mobilní).
+  * Sledování stavu a vývoje počasí.
-==== Zdroje informací ====
 === Předpovědní modely a elektronické zdroje ===
+Pro předpověď počasí se nejčastěji využivají numerické modely, které jsou dále zpřesňovaný statistkou. Vznikem modelů se netřeba zaobírat, ale důležité je chápat rozdíly mezi nimi a umět s nimi pracovat.
+[[https://www.in-pocasi.cz/model/napoveda/|Numerické modely]]
+Modely se od sebe liší rozlišením (tj. do jak velkých územních celků, např. čtverečků, je země rozdělena). Délkou předpovědi a metodou výpočtu.
+Nezáleží přímo na aplikaci, která je využita k zobrazení počasí, předpovědi, ale na podkladovém modelu. (aplikace může data z modelu modifikovat na základě dalších dat nebo například kombinovat více modelů).
+Nejčastější modely jsou ECMWF, GFS.
+Porovnání modelů je možné udělat velmi elegantní v aplikaci Windy.
+Opatrný námořník se řídí pravidlem, že vždy počítá s nejhorší možnou předpovědí a rád se nechá překvapit.
 === Vysílačka ===
+Pravděpodobně ve všech civilizovaných příbřežních oblastech se vysílá aktuální, lokální předpověď vysílačkou. Čas a kanál je potřeba zjistit z Water Pilotu, v marině, na místním úřadě nebo třeba na internetu předem.
+Příklad vysílání pro Chorvatsko:
+COAST RADIO STATION	VHF CHANNELS	VHF BROADCAST SCHEDULE (UTC)
+CRS Rijeka Radio	Ch 04, Ch 19, Ch 20, Ch 23, Ch 24, Ch 81, Ch 85	05:30 / 12:30 / 19:30 / 00:30
+CRS Split Radio	Ch 07, Ch 21, Ch 23, Ch 28, Ch 81, Ch 84	05:45 / 12:45 / 19:45 / 00:45
+CRS Dubrovnik Radio	Ch 04, Ch 07, Ch 28, Ch 85	06:20 / 13:20 / 20:20 / 01:20
 === Domorodci ===
+Často neexistuje lepší předpověď, než co řekne místní děda/babička. Samozřejmě se na takovou informaci nedá spolehnout s jistou, ale zeptání je snažší, než dlouhé minuty se sám zkusit vymyslet co se děje a bude dít. Místní často varují proaktivně na nepříznivé počasí. Většinou se vyplatí věřit.
 === Čtení meteomapy ===
+  * Může a často má jinou než merkátorovu projekci
+  * Níže, výše, fronty
+  * Tlakový gradient, vítr
 ==== Analýza počasí pro plavbu a kotvení ====
+Neexistuje univerzální postup pro zhodnocení vývoje počasí v každé oblasti. Je třeba postupovat v závilosti na dostupných informací.
+Výňatek zásad a doporučení:
+  * Řeším situaci co je teď, co bude v následujících hodinách, následující noc i co následující dny
+  * Každá plavba se podřizuje počasí
+  * Nevěřím jedinému zdroji
+  * Nevybírám si co chci vidět a to považuju za důvěryhodné. Za správné považuju to, co je dle nejhorší předpovědi může nastat.
+  * Před plavbou už nejméně dny (nebo i týden) sledují vývoj počasí
+  * Dopředu zjistim zdroje počasí pro celou oblast plavby a připravím plán B pro případ výpadků elektroniky
+  * Na každou trasu, na každý přístav, na každou zátoku vždy mám plán B (a raději i C)
+  * Počasí řeším nejprve globálně (níže, výše,..) a pak lokálně (lokální bouřky, vítr v závislosti na tvaru pobřeží..)
+  * Počasí ve kterém popluji (a ve kterém už ne) určuje nejméně odolný člen posádky (kapitán většinou vydrží hodně, ostatní na tom nemusí být stejně!)
+  * Předpověď sleduji nejméně 1x denně, raději častěji
+  * Pro výběr kotviště nevybírám jen dle orientace a tvaru zátoky, ale pokud to jde, získám zkušenosti jiných
+  * Před plavbou jsem důkladně přečetl Water pilot a rozumím vzorům počasí v oblasti, kde popluju
+=== Odkazy ===
+[[https://en.sat24.com/en|SAT24]]
+[[https://www.metoffice.gov.uk/weather/maps-and-charts/surface-pressure|MetOffice synoptická mapa]]
+[[https://www.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/evropa/synopticka-situace|CHMI synoptická mapa]]
+[[https://meteo.hr/prognoze_e.php?section=prognoze_specp&param=jadran|Chorvatská "jachtařská" předpověď]] (pozn. při plavbě v Chorvatsku, z tét vycházet při plánování s ohledem na omezení průkazu C na 6 Bf)
+[[https://poseidon.hcmr.gr/|Řecký model Poseidon]]
+[[https://www.meteo.gr/sailingmaps-en.cfm|Meteo.gr]]