Historie: meteorologie

Meteorologie

Toto je starší verze dokumentu!


Meteorologie

Kvalitní předpověď počasí je jeden z nejlepších kamarádů každého jachtaře. Oproti životu na suchu je počasí nejduůležitějším faktorem. Nehledě na typ plavby by každý měl vidět předpoveď alespoň jedenkrát, lépe víckrát denně a nebýt překvapen. Meteorologie předpovědí nekončí. Každý sám na místě, kde se právě nachází musí být schopný zhodnotit co se bude děje a bude dít v následujícíh hodinách a dnech. Jedná se o velmi komplexní vědu a následující text je jen velmi strohý, ale pro naše potřeby dostačující, výňátek z celého oboru.

Atmosferické jevy a charakteristiky

Počasí = stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase.

Složení atmosféry

Troposféra

  • 3/4 hmoty atmosféry a téměř veškerá vodní pára a voda.
  • Nejdůležitější vrstva z hlediska počasí (oblaky, mlhy, srážky, bouřky …).
  • Průměrný pokles teploty vzduchu o 0,65 °C / 100 m.
  • Teplota u hladiny moře 15 °C, v 5 km -18 °C, v 10 km -55 °C.
  • Průměrný tlak u povrchu moře 1013,25 hPa, v 10 km 266 hPa.
  • Oblastí neustálého vertikálního promíchávání.
  • Sahá do cca 11 km, v tropech 16-18 km, nad póly 7-9 km.
  • Mezní vrstva (do 1 – 2 km) – výrazný vliv zemského povrchu a tření, její tloušťka závisí na tření a drsnosti povrchu, časté inverze.
  • Volná atmosféra – nad mezní vrstvou, vliv povrchu minimální.
  • Rychlost větru roste s výškou – maximum pod tropopauzou (často tryskové proudění, resp. jet stream).
  • Vliv turbulence a konvekce.

Oteplování a ochlazování vzduchu

  • Přímé ohřívání vzduchu slunečními paprsky jen velmi malé
  • Hlavním zdrojem tepla pro vzduch je ohřátý zemský povrch
  • Přes den je zemský povrch teplejší než vzduch, a proto teplo přechází ze zemského povrchu do vzduchu, který se tím ohřívá
  • V noci zemský povrch ztrácí teplo vyzařováním, stává se chladnějším než vzduch, který se postupně ochlazuje

Atmosférický tlak

  • Hydrostatický tlak působený tíhou vertikálního vzduchového sloupce, který sahá od hladiny moře (nebo od libovolné jiné sledované hladiny) až k horní hranici atmosféry.
  • V meteorologii udáváme v hPa, číselně rovno mbar.
  • Normální atmosférický tlak je1013,25 hPa = 1013,25 mbar.
  • Měření pomoci tlakoměru (barometru), elektronické např. v telefonech a hodinkách.
  • Tlak se snižuje s nadmořskou výškou.
  • V teplejším vzduchu klesá tlak s výškou pomaleji než ve vzduchu studenějším.
  • Izobara = čára spojující místa se stejnou hodnotou tlaku vzduchu.

Teorie větru

  • Popisuje pohyb vzduchu v určitém místě v daném čase.
  • Vyjadřujeme pomocí vektoru rychlosti větru, obvykle ale uvažujeme pouze horizontální složku.
  • Směr (ODKUD FOUKÁ!!!) a rychlost (v m/s, km/h, miles/h, kt).
  • Vzniká hlavně vlivem rozdílů tlaku vzduchu (síly tlakového gradientu) a Coriolisovy síly.

  • Na severních polokouli v cyklónách (nížích) proti směru hodinových ručiček, v anticyklonách (výších) po směru hodinových ručiček (na jižní polokouli obráceně)
  • Sbíhavost proudění vede v Nížích k výstupným pohybům, v horních hladinách pak rozbíhavý pohyb. V tlakových výších obráceně.

Izobary, tláková níže a výše, studená, teplá a okluzní fronta

Důležité jevy

  • Tlaková níže
  • Tlaková výše
  • Studená fronta
  • Teplá fronta
  • Okluzní fronta

Mraky

Vítr

Beufortova stupnice - česká jachtařská definice

0 Bft - plachty splihle visí a kouř z dýmky stoupá vertikálně. Mořská hladina (bez „mrtvých„ vin) je hladká jako zrcadlo. 1 Bft - mírný vánek čeří hladinu, kouř z dýmky je unášen téměř horizontálně. Plachty drží tvar, jachta pomalu pluje 2 Bft - na tváři cítíme slabý vítr. Listy na pobřežních stromech se pohybují. Jachta pluje v mírném náklonu a přídí rozráží drobné vinky. 3 Bft - vítr je mírný za stálého pohybu větviček stromů. Jachta pluje rychle v náklonu a pravidelné modelované viny narážení do jejího trupu. 4 Bft - dobrý, ještě mírný vítr. Nejvhodnější pro plavbu jachet. Na hřbetech vin se tvoří běl. 5 Bft - začátek silného větru. Jachta je ve velkém náklonu. Někdy již potřebuje zmenšit plochu plachet (refován1). Moře šumí a na vinách se tvoří husté bílé hřívy. 6 Bft - v tomto silném větru je moře bílé hřívnami vin a začínají tu a tam hvízdavě znít lana. Zarefovaná jachta je zmítána v náklonech. 7 Bft - velmi silný a prudký vítr by nevhodné zarefovanou jachtu mohl poškodit. Mořská pěna se ukládá viněním do bílých pásů. Hvízdání v lanoví nepřestává. 8 Bft - ve vysokých vinách, které se občas zalamují, je slyšet hukot rozbouřeného větru. Jachta je maximálně zarefovaná a pohybuje se v náklonech po „svazích“ vin. 9 Bft - silná bouře, ve které již jachta pluje na pevném bouřkovém oplachtění. Hučící vichr strhává částečky vody a unáší je vzduchem. Zalamující se viny buší do jachty a zalévají palubu. 10 Bft - velmi silná bouře, ve které vichhce „staví'. viny do výšky a „trhá„ jim vrcholky, které rozmetává vzduchem jako bílou tříšť. Jachta je většinou bez plachet, unášena mořem. Je ohrožena zalamujícími se vinami. Hukot moře drásá posádce nervy. 11 Bft - bouře se mění v uragán. Na pevnině padají k zemi vyvrácené stromy. Jachta je zmítána obrovskými vinami, které ji celou občas překrývají a buší do ní svými údery. Tento stav ohroženi zvládne většinou jen perfektně připravená jachta. Posádka se stává pouhými diváky. 12 Bft — tento mohutný uragán ničí na pevnině stavby. Nestvůrně zviněné moře hučí, kvílí a jekot v lanoví dokresluje zoufalou situaci v kajutě uvězněné posádky. V těchto chvílích je každý člověk sám se svými myšlenkami. Věřící se modlí a nevěřící si zoufale přeji, aby mohli věřit. ,,Obrazy` vzpomínek se míhají v mysli a člověk hodnotí svůj život. Slibuje si, že až tahle bouře skončí, stane se lepším. Jachta se divoce převrací a je zmítána vinami. Dochází k převrácení kýlem nahoru. Jakákoliv chyba v konstrukci jachty a v jejím provedení končí tragicky.

Vlny

Lokální bouřky

Vliv pobřeží

Bríza

Ostatní charakteristiky

Zdroje informací

Předpovědní modely a elektronické zdroje

Vysílačka

Domorodci

Čtení meteomapy

Analýza počasí pro plavbu a kotvení