NášKapitán.cz

Atmosférické jevy a charakteristiky

Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase.

Troposféra a vlastnosti vzduchu

Nejdůležitější vrstvou pro počasí je troposféra. Obsahuje 3/4 hmoty atmosféry a téměř veškerou vodní páru. Sahá do výšky cca 11 km (na pólech méně, v tropech více).

• Průměrně v ní klesá teplota o 0,65 °C na každých 100 m výšky.
• Je oblastí neustálého vertikálního promíchávání (vznikají zde mraky, bouřky, srážky).
• Ohřívání vzduchu: Přímé ohřívání vzduchu slunečními paprsky je minimální. Hlavním zdrojem tepla pro vzduch je ohřátý zemský povrch. V noci povrch teplo vyzařuje, stává se chladnějším než vzduch a od něj se ochlazuje i přízemní vrstva atmosféry.

Atmosférický tlak

Jde o tlak působený tíhou vertikálního vzduchového sloupce. V meteorologii se udává v hektopascalech (hPa). Normální tlak u hladiny moře je 1013,25 hPa. Tlak se snižuje s nadmořskou výškou. Čára na meteorologické mapě, která spojuje místa se stejným tlakem, se nazývá izobara.

---

Teorie větru a Tlakové útvary

Vítr je horizontální pohyb vzduchu, který vzniká snahou přírody vyrovnat rozdíly tlaku. Udáváme u něj směr (ODKUD fouká) a rychlost (v uzlech - kt, m/s nebo km/h). Rotaci větru navíc ovlivňuje Coriolisova síla (rotace Země).

Tlaková níže (Cyklóna)

• Oblast nižšího tlaku vzduchu, nasává vzduch z okolí.
• Na severní polokouli rotuje proti směru hodinových ručiček.
• Způsobuje výstupné proudy, tvorbu oblačnosti a přináší zkažené počasí.
• Nebezpečný kvadrant: Severovýchodní až jihovýchodní část (rychlost postupu níže se sčítá s rychlostí rotace větru).

Tlaková výše (Anticyklóna)

• Oblast vyššího tlaku, vzduch z ní "vytéká" do okolí.
• Na severní polokouli rotuje po směru hodinových ručiček.
• Spojena se sestupnými proudy, rozpouštěním oblačnosti a hezkým (stabilním) počasím.

---

Frontální systémy

Fronta je rozhraní mezi dvěma odlišnými vzduchovými hmotami (teplou a studenou).

• Studená fronta: Studený vzduch se klínovitě podsouvá pod teplý a prudce ho vytlačuje vzhůru. Přináší rychlou a prudkou změnu. Velmi špatné počasí, bouřky, prudké nárazy větru, přeháňky. Za frontou se ochladí a tlak prudce stoupá.
• Teplá fronta: Teplý vzduch se pozvolna nadsouvá nad studený. Přináší trvalé, mrholivé či mírné srážky z rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti. Špatné počasí je před frontou. Po přechodu fronty se vyjasní a oteplí.
• Okluzní fronta: Vzniká, když rychlejší studená fronta "dožene" pomalejší teplou frontu. Projevy jsou smíšené, často přináší trvalejší deště a vrstevnatou oblačnost.

---

Oblačnost (Mraky)

Znalost oblaků je zásadní pro odhad vývoje počasí. Oblaka dělíme podle výšky (vysoká, střední, nízká) a tvaru (kupovitá, vrstevnatá).

• Cirrus (Ci): Jemné bílé "řasy" nebo vlákna vysoko na obloze (nad 5 km). Tvořeny ledovými krystalky. Bývají první předzvěstí blížící se teplé fronty.
• Cirrostratus (Cs): Jemný, bílý, souvislý závoj. Slunce skrze něj prosvítá a vrhá stíny. Často tvoří halové jevy.
• Altocumulus (Ac): Beránky. Bílé až šedé oblačné chomáčky, často v řadách. Mohou značit rostoucí nestabilitu v atmosféře.
• Altostratus (As): Šedavá vrstva, skrze kterou Slunce prosvítá jen jako matný kotouč (jako přes matné sklo). Stíny už nevznikají. Značí blížící se trvalý déšť.
• Nimbostratus (Ns): Temně šedá, jednolitá a beztvará vrstva. Typický srážkový mrak – přináší trvalý déšť.
• Cumulus (Cu): Klasické "vatové" kupovité mraky hezkého počasí. Vznikají termikou. Mají rovnou základnu a bílé vrcholky.
• Cumulonimbus (Cb): Král mraků. Mohutný bouřkový mrak, vertikálně vyvinutý klidně přes celou troposféru. Vrchol mívá tvar kovadliny. Přináší nebezpečné bouřky, kroupy, přívalové srážky a prudké poryvy (húlavy).

---

Vítr a vlny na moři

Bríza (Pobřežní vítr)

• Denní (Mořská) bríza: Přes den se pevnina ohřeje rychleji než moře. Teplý vzduch nad pevninou stoupá a na jeho místo je nasáván chladnější vzduch od moře. Fouká z moře na břeh.
• Noční (Pevninská) bríza: V noci pevnina vychladne rychleji než moře. Vzduch nad mořem je teplejší, stoupá a nasává studený vzduch z pevniny. Fouká ze břehu na moře (důležité pro kotvení!).

Významné větry ve Středomoří

• Bóra (Chorvatsko): Velmi silný, studený a nárazovitý padavý vítr vanoucí ze severovýchodu od hor na moře. Útočí nečekaně a v obrovských poryvech.
• Jugo / Scirocco: Teplý, vlhký a stabilní vítr z jihu až jihovýchodu (od Sahary). Zvedá velké vlny, často přináší prach a déšť.
• Mistral (Francie): Silný, chladný a suchý vítr vanoucí údolím Rhôny do Lvího zálivu.
• Meltemi (Řecko): Suchý severní vítr v Egejském moři. Fouká hlavně v létě, obvykle přes den zesílí a v noci utichne.

Zalamující se vlny a zmatené moře

Skutečné nebezpečí pro jachty tvoří zalamující se vlny. Vznikají při mimořádně silném větru, v místech prudkého zmenšení hloubky (šelfy), nebo když vítr fouká proti silnému mořskému proudu. K převrácení jachty (knock-down) stačí zalamující se vlna z boku o výšce zhruba třetiny délky lodi.
Zmatené moře (Confused sea) vzniká, když se kříží vlny z různých směrů (např. doznívající vlny z včerejšího větru se potkají s vlnami z nového větru, případně se odrážejí od strmého pobřeží). Plavba v něm je velmi nekomfortní a namáhá posádku i loď.

---

Beaufortova stupnice (Jachtařská definice)

Jak vnímají sílu větru jachtaři na palubě plachetnice:

• 0-1 Bft (Vánek): Plachty splihle visí, případně drží tvar, ale loď se vleče. Zrcadlová hladina nebo drobné vlnky.
• 2-3 Bft (Slabý vítr): Jachta pluje v mírném náklonu, rozráží vlnky, příjemné plachtění.
• 4 Bft (Mírný vítr): Ideální jachtařské podmínky. Loď pluje svižně, na hřbetech vln se občas tvoří bílé pěnové vrcholky (běl).
• 5 Bft (Čerstvý vítr): Jachta je ve velkém náklonu. Často je čas na první refování (zmenšení plachet). Na vlnách jsou husté bílé hřívy.
• 6 Bft (Silný vítr): Moře je plné bílých hřív, lanoví začíná hvízdat. Loď musí být zarefovaná, plavba je sportovní a mokrá.
• 7 Bft (Prudký vítr): Extrémní nápor na takeláž. Mořská pěna se začíná spojovat do bílých pásů. Plavba vyžaduje zkušenost.
• 8 Bft (Bouřlivý vítr): Jachta se pohybuje po svazích vysokých vln, občas se zalamujících. Plavba na hluboce refované plachty, nebo záchranné bouřkové oplachtění.
• 9-10 Bft (Bouře): Vichr strhává vodní tříšť, zalamující se vlny buší do lodi. Paluba je masivně zalévána. Režim přežití lodi.

---

Analýza počasí pro plavbu (Zlatá pravidla)

• Každá plavba se bezpodmínečně podřizuje počasí.
• Předpověď sledujte nejméně 1x denně, ideálně před vyplutím a večer na kotvě.
• Nespoléhejte na jediný zdroj. Porovnávejte více modelů (ECMWF, GFS např. přes aplikaci Windy).
• Poslouchejte rádio (VHF hlášení pobřežních stanic) a ptejte se domorodců – často znají lokální mikro-klima lépe než globální modely.
• Vždy se připravujte na nejhorší možnou variantu z dostupných předpovědí.
• Mějte připraven Plán B (i Plán C). Pokud se počasí zkazí, musíte vědět, kam se schovat, aniž byste museli v panice studovat mapy.
• Při výběru kotviště zvažte nejen vítr aktuální, ale hlavně vítr, který má přijít v noci (včetně pevninské brízy nebo hrozby bouřky).
• Limity pro plavbu neurčuje statečnost kapitána, ale nejslabší člen posádky!